Šifra 2: Tělesná
Zadání (+ poster) - Nápověda - ŘešeníNápověda: Použij jména tří složených útvarů. Ch je jedno písmeno.
Složíme šest jehlanů a všimneme si, že mnoho textů na jejich stěnách lze asociovat jedním písmenem.
Na čtvercových podstavách asociujeme písmena A (první písmeno abecedy = áčko), B (zakomplexovaný vitamín = B-komplex), C (z Letňan do háje = metro C Letňany-Háje)... až F (vysokoškolákovo neštěstí = známka F).
Na trojúhelníkových stěnách jehlanů A a B se také nacházejí texty, které můžeme asociovat na písmena G (vzrušující bod = bod G), H (Arnold Rimmer = má na čele písmeno H)... až N (označení neutronu).
Pokud jsme prozíraví, můžeme ještě dále dovodit, že zbylá písmena abecedy bude možné asociovat přikládání trojúhelníkových stěn k sobě. Vznikne tak například “hudební” + “TV stanice” = Óčko, tj. písmeno O... až “množina” + “celých čísel” = symbol Z.
Texty na jehlanech tedy definují abecedu, kterou nejspíš použijeme k dekódování první části šifry, která taktéž obsahuje všechna písmena abecedy a nejspíš tedy bude možné substitucí písmen dostat řešení. Co ale substituovat?
Pokud si s jehlany chvilku hrajeme (nebo pokud máme dobré oko), zjistíme, že jehlany jde k sobě hezky přikládat. Zkusíme-li postupovat od A, můžeme k sobě zkusit jehlany přikládat.
Podstava A obsahuje informaci, že se nějak použije 6× jehlan. Ve směru šipky na podstavě A přiložíme jehlan B, dále potom ve směru šipky přiložíme jehlan C atd. Tímto způsobem poskládáme ze 6 jehlanů A–F krychli. Zároveň si všimneme, že na podstavě A šipka vycházela “ze zarážky” a na podstavě F linka “v zarážce” končí. Tím si můžeme potvrdit, že máme složený zamýšlený útvar, což je KRYCHLE.
Zároveň stěna F zobrazuje šest čárek s 3D otazníkem nad nimi. K tomu se ještě vrátíme. Stěna G nás informuje, že nyní používáme jenom 2× jehlan, což dává smysl – písmena G–N se totiž nachází jen na dvou ze šesti jehlanů. Všimneme si, že tyto dva jehlany na sebe můžeme podstavami přiložit tak, že šipky postupně ukazují na sekvenci písmen G–N. Zároveň nám “zarážky” u G a N říkají, že máme hotový další útvar, totiž OSMISTĚN.
Stěna O říká, že dále budeme pracovat opět se všemi šesti jehlany. Pokud k sobě jehlany budeme přikládat tak, aby postupně vznikaly texty asociující písmena O–Z (což jde jen jedním způsobem, není tedy potřeba šipek), vytvoříme poslední útvar: DVANÁCTISTĚN (kosočtverečný).
Nyní je potřeba vymyslet, jak útvarů využít k substituování abecedy na stěnách jednotlivých útvarů. Tomu může pomoci poslední nevyužitý prvek v šifře: “čárečky” na každé poslední stěně každého útvaru. Čáreček je na poslední stěně krychle celkem 6, na poslední stěně osmistěnu 8 a na poslední stěně dvanáctistěnu 12.
3D otazník nad čárečkami nám může napovědět, co vepsat – jsou to názvy postupně složených útvarů: KRYChLE (čárečka pro “ch” je širší), OSMISTĚN, DVANÁCTISTĚN.
Dohromady je čáreček stejný počet jako stěn všech útvarů, tj. 26, můžeme tedy zkusit části abecedy na stěnách útvarů substituovat názvy útvarů:
A B C D E F = K R Y Ch L E
G H I J K L M N = O S M I S T Ě N
O P Q R S T U V W X Y Z = D V A N Á C T I S T Ě N
Každý název útvaru má tedy stejně písmen jako stěn. Milá náhoda, že? Použitím definované substituce na první část šifry získáme mírně zhulenou (protože názvy útvarů ani zdaleka neobsahují všechna písmena abecedy), ale stále dobře srozumitelnou tajenku.
Na čtvercových podstavách asociujeme písmena A (první písmeno abecedy = áčko), B (zakomplexovaný vitamín = B-komplex), C (z Letňan do háje = metro C Letňany-Háje)... až F (vysokoškolákovo neštěstí = známka F).
Na trojúhelníkových stěnách jehlanů A a B se také nacházejí texty, které můžeme asociovat na písmena G (vzrušující bod = bod G), H (Arnold Rimmer = má na čele písmeno H)... až N (označení neutronu).
Pokud jsme prozíraví, můžeme ještě dále dovodit, že zbylá písmena abecedy bude možné asociovat přikládání trojúhelníkových stěn k sobě. Vznikne tak například “hudební” + “TV stanice” = Óčko, tj. písmeno O... až “množina” + “celých čísel” = symbol Z.
Texty na jehlanech tedy definují abecedu, kterou nejspíš použijeme k dekódování první části šifry, která taktéž obsahuje všechna písmena abecedy a nejspíš tedy bude možné substitucí písmen dostat řešení. Co ale substituovat?
Pokud si s jehlany chvilku hrajeme (nebo pokud máme dobré oko), zjistíme, že jehlany jde k sobě hezky přikládat. Zkusíme-li postupovat od A, můžeme k sobě zkusit jehlany přikládat.
Podstava A obsahuje informaci, že se nějak použije 6× jehlan. Ve směru šipky na podstavě A přiložíme jehlan B, dále potom ve směru šipky přiložíme jehlan C atd. Tímto způsobem poskládáme ze 6 jehlanů A–F krychli. Zároveň si všimneme, že na podstavě A šipka vycházela “ze zarážky” a na podstavě F linka “v zarážce” končí. Tím si můžeme potvrdit, že máme složený zamýšlený útvar, což je KRYCHLE.
Zároveň stěna F zobrazuje šest čárek s 3D otazníkem nad nimi. K tomu se ještě vrátíme. Stěna G nás informuje, že nyní používáme jenom 2× jehlan, což dává smysl – písmena G–N se totiž nachází jen na dvou ze šesti jehlanů. Všimneme si, že tyto dva jehlany na sebe můžeme podstavami přiložit tak, že šipky postupně ukazují na sekvenci písmen G–N. Zároveň nám “zarážky” u G a N říkají, že máme hotový další útvar, totiž OSMISTĚN.
Stěna O říká, že dále budeme pracovat opět se všemi šesti jehlany. Pokud k sobě jehlany budeme přikládat tak, aby postupně vznikaly texty asociující písmena O–Z (což jde jen jedním způsobem, není tedy potřeba šipek), vytvoříme poslední útvar: DVANÁCTISTĚN (kosočtverečný).
Nyní je potřeba vymyslet, jak útvarů využít k substituování abecedy na stěnách jednotlivých útvarů. Tomu může pomoci poslední nevyužitý prvek v šifře: “čárečky” na každé poslední stěně každého útvaru. Čáreček je na poslední stěně krychle celkem 6, na poslední stěně osmistěnu 8 a na poslední stěně dvanáctistěnu 12.
3D otazník nad čárečkami nám může napovědět, co vepsat – jsou to názvy postupně složených útvarů: KRYChLE (čárečka pro “ch” je širší), OSMISTĚN, DVANÁCTISTĚN.
Dohromady je čáreček stejný počet jako stěn všech útvarů, tj. 26, můžeme tedy zkusit části abecedy na stěnách útvarů substituovat názvy útvarů:
A B C D E F = K R Y Ch L E
G H I J K L M N = O S M I S T Ě N
O P Q R S T U V W X Y Z = D V A N Á C T I S T Ě N
Každý název útvaru má tedy stejně písmen jako stěn. Milá náhoda, že? Použitím definované substituce na první část šifry získáme mírně zhulenou (protože názvy útvarů ani zdaleka neobsahují všechna písmena abecedy), ale stále dobře srozumitelnou tajenku.