Šifra j4

Nápověda:
Každý věta v části „Shrnutí hovorů“ určitým způsobem odkazuje některé slavné lidi ze spodní části šifry. Postupně:
9.00 – 9.45: „Volal entomolog z univerzity ohledně publikace Řehoře S.“ – F. Kafka, Proměna
9.45 – 10.00: „Řešili jsme tři problémy. Všechny jsem je rozlouskla.“ – L. Šafránková, Tři oříšky pro Popelku
10.00 – 10.15: „Chtěli mé vyjádření do zpravodajské relace. Jako bych to nedělal každý den...“ – R. Koranteng
10.15 – 10.30: „Kupovala jsem jízdenky do Turecka. Snad všichni dorazíme v pořádku.“ – A. Christie, Vražda v Orient expresu
10.30 – 10.45: „Člověk ze soudu. Udělal jsem s ním krátký proces.“ – F. Kafka, Proces
10.45 – 11.00: „Ten člověk si snad myslí, že jsem bůh!“ – M. Freeman, Bruce Almighty
11.00 – 11.15: „Volala ta kráska Chudobková, že ji mám zase někam odvézt.“ – M. Freeman, Řidič slečny Daisy (Sedmikráska chudobka = anglicky Daisy)
11.15 – 12.00: „Jednal jsem o té feng-šuej knize. Prý jim voda, vzduch, země a oheň nestačí.“ – B. Willis, Pátý element
13.00 – 13.45: „Ten člověk pořád opakoval, že je svobodný muž. Nevím, co to mělo znamenat.“ – M. Freeman (Free Man = svobodný muž)
13.45 – 14.00: „Památkáři tvrdí, že je třeba zaměřit ten podivný zámek.“ – F. Kafka, Zámek
14.00 – 14.15: „Volal inženýr Králík a dělal si ze mě šoufky. Rázně jsem ho utnula.“ – L. Šafránková, Vrchní, prchni!
14.15 – 14.30: „Soukromé: A taky volal ten hezký doktor Mráček, že mám vodu v koleni. Jsem nešťastná.“ – L. Šafránková, Jak utopit doktora Mráčka
14.30 – 14.45: „Starší chlap s hlubokým hlasem volal ohledně odstranění pih. Asi omyl.“ – M. Freeman (vzhled a hlas)
14.45 – 15.00: „Plánoval jsem vánoční večírek, snad nám tam zase nevtrhnou němečtí kolegové.“ – B. Willis, Smrtonosná past
Pokud sepíšeme čísla klapek, které odpovídají identifikovaným osobám, dostáváme sekvenci 30, 32, 34, 25, 30, 29, 29, 27, 29, 30, 32, 32, 29, 27, která je zajímavá tím, že obsahuje pouze klapky z výrazně omezeného podintervalu všech možných hodnot.
Zřejmě tedy šifra představuje nějaký standardní systém, který obsahuje 88 klapek, v němž se však používá jenom část celého rozsahu. Takovým systémem je například klaviatura většiny pianin a klavírů, která obsahuje 88 kláves (lidově „klapek“) a na které se jednoduché melodie hrají pouze v rámci jedné či dvou oktáv. Orientace a zarovnání klapek v šifře tento nápad potvrzuje, stejně tak Wikipedie v hesle 88 (číslo), kam jsme informaci o správné hudební interpretaci přidali.
Pokud nám ovšem slovo klapka s číslovkou 88 nic neasociuje, je možno se správnému nápadu přiblížit i analýzou. Pokud pečlivě vypíšeme známé osobnosti od klapky 1 do klapky 88 a povšimneme si nezvykle vysokého zastoupení slavných osobností tmavé pleti, můžeme si čísla 1–88 patřičně obarvit a v obarveném zápisu spatřit po oktávách pravidelně se opakující strukturu bílých a černých kláves.
Nyní umíme převést klapky na tóny. Délku tónu udává délka jednotlivých hovorů. Pokud si takto vzniklou melodii přehrajeme, získáme melodii písně Montgomery. Řešením je slovo z první sloky této písně, které se zpívá na místě tónu označeného v zadání šifry slovem HESLO.
9.00 – 9.45: „Volal entomolog z univerzity ohledně publikace Řehoře S.“ – F. Kafka, Proměna
9.45 – 10.00: „Řešili jsme tři problémy. Všechny jsem je rozlouskla.“ – L. Šafránková, Tři oříšky pro Popelku
10.00 – 10.15: „Chtěli mé vyjádření do zpravodajské relace. Jako bych to nedělal každý den...“ – R. Koranteng
10.15 – 10.30: „Kupovala jsem jízdenky do Turecka. Snad všichni dorazíme v pořádku.“ – A. Christie, Vražda v Orient expresu
10.30 – 10.45: „Člověk ze soudu. Udělal jsem s ním krátký proces.“ – F. Kafka, Proces
10.45 – 11.00: „Ten člověk si snad myslí, že jsem bůh!“ – M. Freeman, Bruce Almighty
11.00 – 11.15: „Volala ta kráska Chudobková, že ji mám zase někam odvézt.“ – M. Freeman, Řidič slečny Daisy (Sedmikráska chudobka = anglicky Daisy)
11.15 – 12.00: „Jednal jsem o té feng-šuej knize. Prý jim voda, vzduch, země a oheň nestačí.“ – B. Willis, Pátý element
13.00 – 13.45: „Ten člověk pořád opakoval, že je svobodný muž. Nevím, co to mělo znamenat.“ – M. Freeman (Free Man = svobodný muž)
13.45 – 14.00: „Památkáři tvrdí, že je třeba zaměřit ten podivný zámek.“ – F. Kafka, Zámek
14.00 – 14.15: „Volal inženýr Králík a dělal si ze mě šoufky. Rázně jsem ho utnula.“ – L. Šafránková, Vrchní, prchni!
14.15 – 14.30: „Soukromé: A taky volal ten hezký doktor Mráček, že mám vodu v koleni. Jsem nešťastná.“ – L. Šafránková, Jak utopit doktora Mráčka
14.30 – 14.45: „Starší chlap s hlubokým hlasem volal ohledně odstranění pih. Asi omyl.“ – M. Freeman (vzhled a hlas)
14.45 – 15.00: „Plánoval jsem vánoční večírek, snad nám tam zase nevtrhnou němečtí kolegové.“ – B. Willis, Smrtonosná past
Pokud sepíšeme čísla klapek, které odpovídají identifikovaným osobám, dostáváme sekvenci 30, 32, 34, 25, 30, 29, 29, 27, 29, 30, 32, 32, 29, 27, která je zajímavá tím, že obsahuje pouze klapky z výrazně omezeného podintervalu všech možných hodnot.
Zřejmě tedy šifra představuje nějaký standardní systém, který obsahuje 88 klapek, v němž se však používá jenom část celého rozsahu. Takovým systémem je například klaviatura většiny pianin a klavírů, která obsahuje 88 kláves (lidově „klapek“) a na které se jednoduché melodie hrají pouze v rámci jedné či dvou oktáv. Orientace a zarovnání klapek v šifře tento nápad potvrzuje, stejně tak Wikipedie v hesle 88 (číslo), kam jsme informaci o správné hudební interpretaci přidali.
Pokud nám ovšem slovo klapka s číslovkou 88 nic neasociuje, je možno se správnému nápadu přiblížit i analýzou. Pokud pečlivě vypíšeme známé osobnosti od klapky 1 do klapky 88 a povšimneme si nezvykle vysokého zastoupení slavných osobností tmavé pleti, můžeme si čísla 1–88 patřičně obarvit a v obarveném zápisu spatřit po oktávách pravidelně se opakující strukturu bílých a černých kláves.
Nyní umíme převést klapky na tóny. Délku tónu udává délka jednotlivých hovorů. Pokud si takto vzniklou melodii přehrajeme, získáme melodii písně Montgomery. Řešením je slovo z první sloky této písně, které se zpívá na místě tónu označeného v zadání šifry slovem HESLO.